• White Facebook Icon
  • White Instagram Icon

© 2019 by Eri Salcmann

Yangon, hlavní město Myanmaru mě přivítalo opravdu šokovým zážitkem. Už když jsem vyrazila do ulic, cítila jsem se jako na jiné planetě. Jako bych byla jediná bíla v širokém okolí, jediná kdo nemá schované nohy a kdo nemá obličej pomatlaný nějakým bahnem. Prostě totální vetřelec… domorodci na mě koukali a usmívali se, ale

 

pocit, že tu nemám co dělat, mě naprosto pohltil!

 

Po několika minutách couraní se na mě nalepili dva kluci. Vypadali, že jdou ze školy, ale po půl hodině a několika náhodných odbočeních, mi byli pořád za zadkem! Nedalo mi to a zeptala jsem se o co je. Začali se mnou hodně slabou angličtinou komunikovat, ale na poznámky, že chci jít sama a ať za mnou nechodí, nereagovali… Říkali, že jim je 16 a že tak chodí po městě. Několikrát vytáhli z kapsy kalkulačku a předstírali, že mají velmi důležitý telefonní hovor a ano, mobil to opravdu nebyl! Další úskočný manévr byla kavárna. Ani po půlhodině vysedávání a klábosení se ségrou přes messenger, se kluci nerozhodli odejit a čekali na mě před dveřmi. Co teď? Poslední záchrana je vrátit se do hotelu, tam se nedostanou a snad je to přestane  bavit. 

Jak jsem předpokládala. Kluci zůstali stát u vchodu a já vlezla do výtahu. Jenže když se dveře od výtahu otevřely v mém patře, kdopak tam nestál? Nechápu, kde se tam vzali. Ale čekali na mě s dotazem, jestli je to moje patro a jaké mam číslo pokoje...

 

To už jsem začala hulákat,že tohle už je trochu moc. Jenže ani tomuhle nerozuměli a další dotaz už me úplně odzbrojil:

"Můžeme za tebou v noci přijít?"

Moji odpověď "What? No!!!" asi nečekali! Vypadali, že mají na krajíčku a já teda vůbec nechápu, o co tady šlo…  byli to prostituti? Zloději? Nebo jen viděli nějaký evropský porno a mysleli si, že tenhle postup je normální??  Vyděšená jsem utekla do pokoje, zavřela, zamkla, zajistila řetízek na dveřích a přemýšlela, co teď...