Ani Malajsie se ve stravování neliší od ostatních Jihovýchodních států Asie a tak je tady nerozšířenější způsob právě street food. Stánky na ulici s občerstvením všeho druhu. V těch názvech se dost ztrácím a ani zdaleka jsem nezkusila všechno, co místní kuchyně nabízí. V Kuala Lumpur je to samozřejmě úplně jiný šálek kávy. Právě tady si můžete vybírat i mezi těmi nejluxusnějšími restauracemi a leckdy si ani nepřijdete jako v Malajsii. Tahle země má jeden svůj unikát a velkou atrakci, kterou je ostrov Penang a ne nadarmo se mu přezdívá ráj jídla.

​

Právě tady jsem vyzkoušela vyhlášenou Laksa polívku nedaleko chrámu Kek Lok Si, taky Nasi Lemak, rýži s masem zabaleným v banánovém listu, ale i Penangský Rojak, což je salát z ovoce a zeleniny přelitý omáčkou z ořechů a ryb. Musím říct, že některé kombinace byly hodně zarážející a ne všem jsem přišla na chuť, ale ten největší úlet jsem ochutnala úplně někde jinde.

​

V městečku Lumut jsme měli pěkných pár hodin volno, protože jsem čekali až se udělá místo na lodi.. Byli jsme uřícení z 3 hodinové cesty na skútrech a proto jsme se rozhodli najít v tomhle městečku něco k zakousnutí. Byla jsem opravdu splavená a když jsem zahlédla ceduli s obrázkem zmrzliny, měla jsem o svém obědu jasno. CENDOL ice cream, Malajská pochoutka, kterou si vychvalují nejen děti, ale i dospělí. V nabídce bylo několik variant a já jsem z těch názvů nebyla vůbec moudrá. Poprosila jsem prodavače, ať mi dá to, co je tady nejoblíbenější. Vybral mango variaci a během pár minut mi na stole přistála obrovská barevná miska s kopečkem drceného ledu. Okukovala jsem tuhle 'divnověc' zleva zprava a svérázně a natěšeně jsem do ní zabořila lžíci. Jooo něco takhle ledového jsem potřebovala... Jenže jak jsem se postupně propracovávala pokrmem, zjistila jsem, že to není jen tak ledajaká zmrzlina, Ano byl tam drcený led, byly tam kousky manga, taky nějaká čokoládovo-skořicová zálivka, cukr, ale take jsem tam našla fazole a nudle.

No jak se říká, jiný kraj jiný mrav....