• White Facebook Icon
  • White Instagram Icon

© 2019 by Eri Salcmann

"Kam by tak pirát mohl unést holku z Evropy?" Zaznělo u nás doma, když pirát vymýšlel další společný výlet. Koukali jsme na něj s Argusem (náš pes), jak se poťouchle uculuje a bylo jasné, že má nějaký nápad.

 

Tentokrát jsme vyrazili směrem k Panamským hranicím,  na poloostrov Osa, kde se nachází přírodní rezervace, která snad o lidech ještě neslyšela, Mata Palo. Jediní, koho tahle neprostupná jungle přijala, jsou surfaři, ale ani jich nečekejte žádné davy. Vlny ve Sladkém zálivu (Golfo Dulce) jsou velké, silné a zrádné a ty správná místa znají jen kluci, kteří sem jezdí od mala. Můj pirát měl štěstí, protože na takového narazil a jako vášnivý surfař strávil skoro celou dobu ve vodě.

I přesto, že tu není ani internet, ani signál na mobil, skoro žádná šance si nakoupit, připadala jsem si jako v ráji a

na 4 dny přestal svět, který znám, existovat.

Ukrytý diamant celé Kostariky. Jen tak nějaký turista se sem nevydá, cesta je náročná a dlouhá a luxusní resorty tu budete hledat marně. Na předpovědi počasí se tu taky moc nehraje a tak musíte být připraveni na všechno. A my byli.

Jediné, co ve mě trochu vzbuzovala nervozitu, byla informace, že se po okolí potuluje jaguár. Ale nás přišli omrknout jen opice, když jsem z našich zásob připravovala snídani. Vzbudili nás papoušci Makaw, kteří od rána házeli ořechy do našich oken. Pod nohami nám proklouzl hak, když jsme se procházeli po pláži. No prostě takový úplně běžný den:)
 

Kdo by tady nechtěl zůstat napořád? "

tlacitka-kostarika.gif
tlacitka-arenal.gif
tlacitka-matapalo.gif
tlacitka-tama.gif
tlacitka-jaco.gif
tlacitka-monteverde.gif
tlacitka-dobr.gif