PANGKOR

Uřícená, upocená, špinavá a žíznivá jsem zaparkovala skútr v maríně Lumut. Už teď jedeme pozdě. Koukám na hodiny a hned rychle na ceduli, která visí nad okénkem, kde prodávají lístky. „Máme 5 minut!“ Běžím k oknu, kupuji lístky pro mě, Stevena a naše dva skútry . Ateď se rychle dostat na loď. Jenže u brány nás zastavuje sekuriťák, ukazuje na řadu zaparkovaných skútrů a kroutí hlavou, aby nám naznačil, že teď nikam nejedeme.

„Cože? A kdy jede další?“ zase kroutí hlavou a ukazuje směrem k lodím. Byly dvě odpoledne, když nám jeden z kapitánů řekl, že nás svezou až v půl šesté. „Do prde…, tak s tímhle jsem nepočítala.“ Skútry se totiž převáží na přídi normálních lodích a tam se jich víc jak pět nevejde. Jenže my jsme se potřebovali dostat na ostrov ještě před setměním, abychom našli místo, kde přespíme.

 

Na ostrově Pangkor jsme se vylodili před šestou, hned na molu

 

nasedli na skútry a projeli čekárnou plnou lidí jako by se nechumelilo.

 

Na druhou stranu ostrova jsem dorazili asi za 10 minut (takhle veliké to tady je) a už jen sledovali jak se slunce utápí v mořské hladině. „Tak teď už je to stejně jedno, pojďme najít místo na večeři.“ Přání splněno! Během 5 minut už jsme usedali v místní seafood restauraci. Úžasné krevety, humr, dvě lahve vína a to opravdu za hubičku. Za už úplné tmy jsme sbalili ty lahve s vínem, budeme je totiž potřebovat na kuráž a vyrazili hledat místo na nocleh. Ostrov Pangkor je totiž kempařským rájem. Ne že by to tu bylo v obležení stanů, ale více méně si můžete ustlat, kde vás napadne. Nám se po tmě podařilo najít celkem vhodné místo, kde jsme se rozhodli uvázat naší houpací síť pro dva. A díky asistenci červeného vína, lan a té nejsložitější taktiky uvazování po tmě, se nám podařilo ulehnout asi až ve tři ráno.

 

No postel jako v pětihvězdě to zrovna nebylo. Navíc bych si ráda promluvila s tím, kdo vymyslel houpací síť pro dva, to totiž musel být genius. Nicméně to probuzení stálo za to. Naše sít vydržela a já jsem stoupla do nádherného písku asi 10 metrů od moře. Vlatně nás probudila přítomnost nezvaného hosta. Vedle nás si totiž odpálil joint místní rastafarián a byl hrozně zvědavý, kde jsme se tam vzali. Smál se, když jsme mu ukazovali, jak máme uvázanou tu naší houpací síť, ale zároveň dost ocenil, že jsme se rozhodli navštívit právě jeho domácí ostrov. Příště vezměte stan anebo přijďte na návštěvu.

tlacitka-malaj.gif
tlacitka-ipoh.gif
tlacitka-Kuala.gif
tlacitka-pangkor.gif
tlacitka-Langkawi.gif
tlacitka-malaj-dobro.gif
  • White Facebook Icon
  • White Instagram Icon

© 2019 by Eri Salcmann