Nedaleko ostrova Lombok leží tři maličké ostrůvky jménem Gili Islands. Už nějakou dobu je mám v merku a tak přišel nejvyšší čas prozkoumat je osobně. Zalíbilo se mi tam natolik, že jsem na nich strávila rovný měsíc (víc mi víza nedovolila).

 

Svého času byly dost populární, ale po obrovském zemětřesení v roce 2018 se jim turisti tak trochu vyhýbají. Není se čemu divit, protože strach z něčeho podobného tu stále panuje a navíc můžete pozůstatky této katastrofy vidět takřeka všude v okolí.

 

Loď z Bali mi ujela a proto jsem se rozhodla pro náhradní řešení, které nakonec stálo stejně. Letadlem na Lombok a pak autem a soukromou lodičkou až k Gili Trawangan. Pokud si totiž soukromou lodičku v Indonésii nějak představujete, tak na tyhle představy rychle zapomeňte. Motor jsme sice měli, ale pouze ten by se dal započítat jako výdobytek moderní doby. Žádné světlo, navigace ani záchranné vesty… no ještě, že ta plavba trvala jen 10 min a to za úplné tmy.

​

Jen co jsem vyskočila na břeh, připadala jsem si jak v úplně jiném čase. Prašná cesta vede kolem celého ostrova. V maličkých uličkách se ztratíte jedna dvě a to především v noci, protože veřejné osvětlení sem ještě nedorazilo. A sebevražedné skútry tu vyměnily za kola (a to teda hodně dávno aspoň podle typu kol). Je až neuvěřitelné, že v 21 století existuje místo, kde není

 

ani jedno motorové vozidlo.

 

A pokud potřebujete přepravit něco většího anebo vás prostě bolí nohy, jednoduše si u stopnete koňský povoz.