Na severní stranu ostrova Bali moc turistů nemíří a a proto jsem si to tu tak troche oblíbila.

​

Byl březen 2019, sezóna ještě nezačala a tak jsem se courali na Lovina beach téměř sami. Pár místních prodejců, několik rybářů a asi 5 dalších cestovatelů. Měli jsme volné odpoledne a hledali místo kam se ukryjeme, až začne pršet. Do oka nám padl takový miš maš barevný podnik jménem Funky Place Lovina. Trochu restaurace, trochu hotel, trochu spa, trochu karaoke a trochu bar. Prostě Bali verze "all in one".

 

Udělali nám radost, když jsme v lístku našli místní víno Plaga. Venku se totiž rozpršelo a tak jsme měli na pár hodin o zábavu postaráno. Po několika drincích, když  už jsem prozkoumala jídelák od shora dolu, všechny fotky, obrázky a hlášky co vysely na stěnách, mě napadlo zkusit místní masáž. Bohužel jsme se dozvěděli, že všechny masérky  mají zrovna na pilno, ale že jejich další salon je nedaleko a rádi nás tam dovedou. “No tak proč ne…”

​

Opravdu to bylo takřka za rohem, ale v uličce, kam by mě asi nenapadlo zajít. Navíc venku už začala být tma, díky dešti se troche ochladilo a

 

na konci potemnělé uličky plápolalo jen malinké světélko.

 

Žádný nápis, ani ukazatel... ale pak se dveře otevřely a za nimi rajská zahrada. Květiny, vůně, fontánky, polštářkové sezeni, bambusové dekorace. To místo nese jméno Santika, což znamená “pracovat v míru”. Byl to klasický Bali styl, takové troche páté přes deváté, ale něco tu bylo trochu jinak...Po chvilce rozkoukávání si pro nás přišly dvě statné masérky které nás odvedly do dřevěného patra s masážními lůžky. Hodinová relaxace stála za to a když jsme se ještě povalovali a obdivovali místní dekorace, zaslechli jsme na schodech kroky.

 

Do místnosti vstoupil Gede. Léčitel v bílém kimonu se zeptal, jestli potřebujeme healera. Já jsem se troche zarazila, ale Steven se hned dobrovolně hlásil. Už nějakou dobu ho trápí bolest zad a když už jsme tu, tak proč nezkusit něco nového. Nejen že dostal pár dobrých rad, ale Gede na něho položil svoje ruce a během pár vteřin mu provedl několik  prokřupnutí celého těla. Z mého pohledu to vypadalo děsivě a říkala jsem si, že po tomhle se už Steven nezvedne. Jenže on vyskočil z lůžka, naprosto nadšený a pronesl "už mě to nebolí".

 

V Santice jsme se ještě na dobrou hodinu zasekli. Gede nám vyprávěl jeho životní příběh, jak podědil léčitelské sklony po svém otci a jak staví nové yoga centrum na kopci nedaleko Loviny. Vyprávěl nám místní historky, které se vždy nějakým způsobem točili okolo náboženství. I on má svého boha, ke kterému vzhlíží a právě ten nás také přivedl sem.